Vánoční povídky
Vánoční povídky
Štědrý den je den, kdy se oslavuje narození Ježíše Krista. Během svátků se většinou schází celá rodina a jsou rádi, že se po dlouhé době opět všichni setkali. Ale někteří takové štěstí nemají... Co třeba takové děti v dětských domovech? Ty asi nepřožívají svátky jako my...
Třeba takový malý Kuba. Byl vzán rodičům kvůli tomu, že se o něj nestarali. Byli oba alkoholici a malého Kubu nechávali dost často samotného doma a sousedé slýchávali dost jeho ustaviční pláč. I preš noc zůstával sám... Jeden starostlivý soused zavolal „sociálku“. Kuba byl převezen do dětského domova, daleko od závislých rodičů.
Od dvou let je Kubík v dětském domově a jediné Vánoce, které zažil, byly právě v něm. Ale nejsou zrovna ideální. Děti v dětském domově Vánoce slaví s tetami, které se o ně starají a alespoň pokouší nahradit chybějící rodiče. Už mu ani nepřijde, že by měl Vánoce prožívat jinak, než je zvyklý. Jednoho dne se ale může vše změnit. Naskytne se mu jedinečná příležitost...
Kubíkovy rodiče se vrátili z léčebny a úplně se změnili k lepšímu. Každý den za ním chodili na návštěvu a získali si Kubovo důvěru zase zpět. Hodně se snažili a na Vánoce si ho mohli vzít zase zpět domů.
Malý Kubík konečně poznal ty pravé Vánoce, ale co víc! Poznal a žil v rodině, která ho měla ráda, a to pro něj bylo nejdůležitější!!!
J.Stegbauerová IX. třída
Je štědrý večer, všichni večeří a těší se, až půjdou ke stromečku.
Jen jeden tulák prochází ulicemi a shání něco k jídlu a přístřeší na noc. U každého domu zaklepe, otevřou se dveře. Vyjde člověk a povídá: „Co tady chcete, já nemám čas. Nashledanou.“ a zabouchne dveře. Když tulák přejde poslední dům, pohlédne do rajiny a uvidí krásu zimy. Stromy mají bílé kabáty a všude padají třpytící se vločky. Najednou mu zakručelo v břiše. Obešel už všechny domy a nikdo mu nedal nic k jídlu. Tulák se schoulí pod strom, zavře oči a najednou ucítí nečekané teplo a usne. Na jaře, když sníh zmizí najdou ztuhlé tulákovo tělo. Oči má zavřené a na rtech úsměv.